fakt přeju hodně štěstí...utrpení a smutku bylo už dost.

20.6.2012 21:43 | Martin Havlíček

Niki,hrozně mě to za vás rmoutí...vždyť jsem si o vás tolik krásných básní za tu dobu přečetla ale stále věřím,že to bude dobrý...

13.6.2012 20:04 | střelkyně1

modřenko, nevím, zdali napsat... je dobrý nápad... tedy ve smyslu... vlastně bych se ozvala. Já vím, že je to kruté, bolí mě to, hrozně moc to bolí, navíc se nemám o koho opřít, kdo by vyslech, poradil, nebo jenom poslouchal... je to těžké, přátel je málo a nových poznání se bojím, nových lidí, přátel budoucích... ach jo... já vím, že su vůči němu krutá a zlá, že jej trápím víc a víc, kdo ví, třebas je to takhle dobře, třebas ne... nevím, jak dlouho to vydržím, ačkoliv si skutečně myslím, že má také nárok na řádné vyjádření, promluvení si... ach jo :´o( teď ale na to není síla. Peru se s tím sama. Vím, že to za mě nikdo neudělá....

12.6.2012 13:25 | NikitaNikaT.

Rozumím ti...Napiš mu aspoň,že jsi vpořádku,má jistě o tebe strach!
Ono se to spraví,uvidíš!Sílu lásky nepřetne zloba někoho jiného!

12.6.2012 11:00 | modrá