Anotace: :-:

Malé výhonky skrytých tužeb,
svázaly křídla motýlů,
vodopád hořkých slzí,
smyl z nich jejich honosný prach,

a jak se vše hnalo kupředu,
o mrtvé včerejška dnešek se nestará,
hroby v šeru hřbitovů laskají se s hlínou,
jak živí se milují, mrtvá těla hnijí,

velká města rostou a upadají v zapomění,
jako hrady z písku rozpouštějící se v příboji,
toť jejich jediná láska, jejich smysl a účel,
když miska vah klesá, to jen vítr drolí staré křivdy,

a co jako zmrzlý, tvrdý led se jeví,
mužským semenem pro nehmotné páry musí být,
když rozpuštěno je v horkém lůně ženy,
na moment zase svobodné zdá se...

Publikoval(a): Bytost, 27.4.2012