Anotace: Opět hodně osobní báseň. Vypadá to, že jinak psát ani neumím. Snad se bude líbit.

Setmělo se.
Je mi zima na srdci.
Šálu držím v zmrzlé dlani.
V hlavě mám prázdnou pronikavou mlhu.

OPUSTILA JSI MĚ! OPUSTILA.
Křičela bych k tobě na nebesa, přinesla bouři.
Ale! Jen se usměju tvé krutosti.

I když jsem si slíbila, že se už nikdy
- nikdy více -
nepodívám na ty tvoje pohádkové vlasy,
budu tě dál objímat očima.

Nemůžu být bez tebe.
Ale tys mě opustila. Opustila, MEDUSO.

Jak krásný by byl život bez tebe.
Jak marný by byl život bez tebe?

Publikoval(a): LinguaClara, 31.3.2012