Skleněná růže
na tisíc střepů
dotkni se kůže
a buď malířem dechu...
jedním tahem
přes plné rty
dýchám zrychleně
cítím že i Ty...
bouře stínů
po mých vlasech
konečky prstů
dotýkáš se...
mrazivá vášeň
ve Tvých očí
teď zhasni
a otoč se
prosím....
obepni něhu
kolem pasu
buď bouří
stálého času...
zůstaň chvílí
vteřinou chtíče
hlasitým výkřikem
a pak zase tiše...
se mě dotýkej...
Luxusní záležitost a velice jemné umělecké cítění.
...to je na víc tahů!.-)
St...
Takovou krásnou skleněnkově bouřící něhu jsem prožívala včera večer... kdo ví, co čeká mě dnes? :o) ST!*** Pěkné dílko, Kett, čtivé a podmanivé.