Anotace: x

Jen Ty a já a tma...
Bezedná propast stínu,
v níž ukrýváme strach..,
a nesem svoji vinu.
V co ještě dá se věřit,
když v očích pravda není,
zpěv v mlčení se změní,
a lásku zavřem ve vězení...

Jen Ty a já a tma….
a naše náhlé mlčení.
To ticho kolem nás,
i mezi námi zní.
A bolí víc než křik, či pláč,
než výtky, urážky, či slzy,
dejme si sklenku na kuráž,
vždyť ráno je tu brzy..

Vem tedy ještě moji dlaň,
vždyť dnes je to naposledy.
Naposled chci být milován,
než přijdou první ledy.

Publikoval(a): R.Samildanach, 6.2.2012