Máš krásnej hlas
a... v očích plno něhy
tvý duši pomník
chtěl bych postavit.
Něžně, jako voda
obemílá břehy
tvou krásnou tvář denně
chtěl bych pohladit.
Mám v očích pláč
a... hlas se žalem chvěje
v duši zbyla snad
jen vypálená step.
Až pohlédnu jednou
já v tvář beznaděje...
srdce slzu uroní
a nenahmatáš tep...
i- reversibilita
Publikoval(a) R.Samildanach dne 3. února 2012
Působivé a velice dobré obraty. ST!*** za obsah, jistou zamyšlenku.
Moc hezké počtení.