Pohádka
Pohádka
Umíš pohladit svým krásným pohledem
Takový, lásko má, více již nepoznám
Jsi jako pohádka O lásce navěky
Podej mi ruku, z které číst už znám
Miluji polibky od Tebe na tváři
A Tvoje oči, ve kterých se topím
Tvůj úsměv Tě celičkou rozzáří
Jak moc Tě miluji, Ti potichu povím
Srdíčka teď kreslím na čtvrtku papíru
Prožívám další, bez Tebe, dlouhý den
Jsi někde v dálce, přesto Tě vídávám
Převážně večer, když přeji si sen
A co si přeji, a o čem sním ?
Ať nejsem ten, kdo Ti jen mává
Když přichází další loučení
Pak čekání, lásko má drahá
Je dlouhé až ke zbláznění
Publikoval(a):
Rendys1970, 26.1.2012