Pohádka

Umíš pohladit svým krásným pohledem Takový, lásko má, více již nepoznám Jsi jako pohádka O lásce navěky Podej mi ruku, z které číst už znám Miluji polibky od Tebe na tváři A Tvoje oči, ve kterých se topím Tvůj úsměv Tě celičkou rozzáří Jak moc Tě miluji, Ti potichu povím Srdíčka teď kreslím na čtvrtku papíru Prožívám další, bez Tebe, dlouhý den Jsi někde v dálce, přesto Tě vídávám Převážně večer, když přeji si sen A co si přeji, a o čem sním ? Ať nejsem ten, kdo Ti jen mává Když přichází další loučení Pak čekání, lásko má drahá Je dlouhé až ke zbláznění