.
Usadila ses
Tíživě a věrně poléháš
ve hlase
jímž nezníš ale doléháš
chvějíc se v pavučině svitu
niterních nostalgických červánků...
Nezval jsem, nežádal, a spíš tu
oděna do noci a do vánku
Usadila ses
jen smutně hladíš
a nezdá se
že k žalozpěvům svádíš
jako čas ve dlaních řeky vln
jen unášíš smích dětských let
jak stařec vzpomínek jsa pln
skrýváš je pod svůj tuchlý pléd
má věrná sestro...
Usadila ses
Oděna v minulost
jak věrný pes...
Vydán jsem v nemilost
do hloubek utonutí duše
spaluješ v srdeční krajině
čas plyne jednoduše
jak octomilka ve víně
Usadila ses
pálím si křídla světlem
plným iluzí jež ohněm jsou
taju ledem a mrznu teplem
přeludů a chimér jež odnesou
mne v Medusiny jeskyně
Hadí vlasy vábí do oprátky
tak teskně, mile, nevinně...
A pokud ohlédnu se zpátky
v kámen proměníš mne
má věrná sestro...
má bolesti...
.
MÁ VĚRNÁ
Publikoval(a) saskatuna dne 3. prosince 2011
Anotace: http://www.youtube.com/watch?v=07jCdAIUMx8&feature=related
Jsou někteří věrní,kteří nás nikdy neopustí,je lépe naučit se s nimi žít...ST
Dnes je to tu samý smutek
mám z toho v hlavě zmatek
vdyť na světě je taky krásně
těším se na rozsmáté básně.
Ale vyprávěl jsi to skvěle.
Vaše báseň je perfektní...máte úžasnou slovní zásobu.
Tvá věrná sestra jsem i já
říkej mi Radost
ač s bolestí se prolíná
schizofrenní duše
v mém vědomí
však věř mi
světlo nesu
a často po kolenou
plazím se
to světlo držím v holých dlaních
to světlo
pro Tebe...
ani nevíš s jakou radostí jsem si tvé verše přečetla...ač jsou o bolesti...o))
moc lidí si nese tu svou bolest a ne se do ní zažít.. a těm rádoby zdravých třeba těm co o tom neví se to mluví.. ale jo.. nelitovat se
bolest k nám prostě patří...
poklona pane básníku...bohužel bolest je neodělitelnou součástí života..krásně smutná báseň
Jsou dva druhy bolesti: Ta fyzická je milosrdnější, protože netrvá věčně. A když, tak krátce...
Sestra bolest, bratr žal
kéž bych zemřel a žil dál. Povedená st. :-)
Jako všechny tvoje.
Zahrál jsi na mou strunu,bolavá ale ze života.Drž se Petře.
Díky chlapi a chlapky... to je život, bez toho to nejde, ani Elvys to neměl lehké...
Učí nás,
proto díky za ni,
však vskutku těžké
najít k ní vřelost milování...
nádherně napsané...