Labuť
Labuť
Anotace: věnováno mé manželce,děkuji, že jsi mé slunce, můj život...
Na břehu bílá labuť spí.
To je to kouzlo v tom to tkví.
O čem vlastně sní?
Jak roztáhne křídla a uletí.
Krčí se před dravou zvěří.
Hlupák ten, kdo v dobro věří.
Labuť bílá křídla načechrá,
chytit se jen tak nenechá...
Šelma dravá tiše vyčkává
až usne, až bude spát.
Komu bude chybět?
Můžu já se ptát.
Krčí se před dravou cháskou.
Hlupák ten, co píše s láskou.
Jen labuť se ptá, co je to svět?
Kam...kam teď uletět?
Publikoval(a):
John Henry Holliday, 11.8.2011