DĚTSTVÍ
DĚTSTVÍ
Anotace: viz-předposlední strofa...
„Mozek si ještě pamatuje,
vzpomínkami jsme bohatí,
dětství však více neožije,
v popelu blízcí odvátí…“
~ DĚTSTVÍ ~
(Na Letné a kol…)
Sluníčko veselé na šálku od čaje;
je to už spousta let, úsměv se roztaje...
Smálo se na mě, když jsem šel do školy,
po cestě nakrmím promrzlé sýkory.
Pohádky s Werichem; svět vlídný, zázračný,
počíhám na Měsíc zapadlý za mračny...
Pejsků spíš bojím se, kopřiva popálí,
mejdlíčka barevná velcí mi dávali.
Tramvaje stařičké - naskočíš za jízdy,
klikou, když otočíš - vášní rty uhvízdly.
Mašinka s tendrem svým v tunelu zahouká,
krteček v kalhotkách poškádlí pavouka.
Broučci si lucernou do trávy posvítí,
koťátka hrajou si se špulkou od nití,
koníčci zaklapou bronzovou podkovou,
kopýtka maličká kováři okovou.
Tříkolka zacinká u Expa na cestě,
kaštany pro radost z podzimu setřeste!
Tanky zas projedou na Spartě, v předpeklí,
vyhlídka na Prahu - slzy, jež přetekly...
~
Stromovkou půjdeme s babičkou k Vltavě,
převozník veselý na trase do ráje...
V zoo mě vystraší šikovná opička,
Neználek zatouží pomuchlit mazlíčka.
Odznáček vojáci dají mi nejeden,
Vinetou bojuje na louce s medvědem.
Mikuláš s čertíkem přijdou k nám - kdo to ví?
Maminka napeče vánoční cukroví.
Pejsek si s kočičkou kašičku uvaří,
s mičudou usínám, vyhlížím předjaří;
jak křídla babočky dívky mne houpají,
chlebíček s hořčicí spapám si potají.
V „Juldovi“ vodotrysk náhle mě postříká,
z kočárku vyrostu - odložím dudlíka.
Kolotoč na Letné autíčko otočí,
v rádiu uslyším zasněné „Klokočí“.
V technickém muzeu v neděli po ránu,
výskám si s Chaplinem; tak rád si přivstanu.
Planety s kometou, „talíře“ s Marťany,
tam někde nahoře osud mám vepsaný...
~
V cirkuse směju se šaškovi s bambulí,
u Lipan tatínek k sobě mě přitulí.
Draci se rozlétnou - unaven, v sedě spím,
balónky s dětstvím mým odnáší navždy splín…
Když duben přichází ve stromu prastarém,
tajemství ukrývá; už dýchám s Foglarem.
Letadla proletí nizoučko nad hlavou,
kreslí sny po nebi - s životem uplavou...
Lampion v průvodu; bojuji s tkaničkou,
kamarád poradí s bolestí každičkou.
V Betlémě ovečky, Ježíšek s Marií,
v plynových lampách pak blaženost pomíjí…
~
Věci se ztrácejí, lidé se ztrácejí,
vzpomínky zůstaly zlatavou alejí;
po ní se vydávám čím dál tím častěji...
Hledám v ní ztracenou života naději.
~
„Převozník“ vítá mě, tak, jako před lety,
úsměv má na tváři - snad také šťastný budu…
Na břehu za řekou, životem semletý,
obzor se otevřel, už musím na palubu.
Publikoval(a):
J.F.Julián, 9.10.2024