Anotace: ...

Chodidla tvá kořeny už vážou
a hlína spolkne nohou pár
a prsty vrostou do podrostu
a hloh ti vetkne v hrdlo spár
Až do korun dubů vzpínáš
v modlitbě úpěnlivé dlaně
než zardousí tě břečťan
a ověnčí tvé skráně
Vítr ti vyrval z ňader dech
chvěje se v perutích
srdce, tiché jako vzdech
snad dnes už naposled
A dere paže ostří kůry stromů
krví se zbarví, naposled
než vláhou skropíš živou zemi
než splyneš s písní nad větvemi
a navrátíš se
domů

Publikoval(a): glacier, 20.7.2022