LÁSKY MYSLIVECKÉ
LÁSKY MYSLIVECKÉ
I.
V hlubokém lese zeleném,
s flintou a dalekohledem.
Za starou laní, s jelenem,
a mladými pak s ohledem.
II.
Do lesíčka na čekanou,
šel při měsíčku myslivec.
I zasáhl cíl střelnou ranou,
avšak jiný, než srnčí plec.
V křoví tam stála dívenka,
která šla za ním do lesa.
Ta, drahá jeho milenka,
a k zemi střelená klesla.
Pak v náruč ji myslivec vzal,
a bolestně zanaříkal.
Jak osud si s nimi zahrál,
zůstaň doma, jsem ti říkal.
Publikoval(a):
Litarts, 15.7.2020