Anotace: když jsem Tě poznala....

Já za Boha nemohu z té pasti ven,
neuteču ani kdybych byla divokým lvem,

jen mě napadá, co by se stalo, kdyby ....
kdyby jsem Tě nepotkala, kdo bych byla nyní,
přeci každý udělá za život alespoň tři chyby,
někdo nám je odpustí, někdo nás do smrti viní,

já se jen nemohu pohnout dál,
od těch dob co tě znám,

vedle tebe, s tebou i bez tebe,
jiná cesta pro mě od těch dob nevede,

jako bys mě prvním pohledem očaroval,
a láskou neskonalou a věčnou mě obdaroval,

zdali to byl dar nebo prokletí nevím,
že, miluji Tě ti jako poprvé do očí zas a znovu povím,

tyhle slova nikdo jiný z mých úst neuslyší,
v mém srdci už není ani kousek místa,
jsi poslední kdo vyznání lásky mé slyší,
to vím, tím jsem si více než jistá,

přeci jen si nepřipadám nešťastná,
ani si nepřipadám zraněná,

že se Tě nikdy nevzdám to víš líp než já,
vždyť přeci je to volba jen a jen má,

a možná ta past není pastí jakou se zdá,
po těch letech už přeci jen se dosti dobře znám,

a že ty jsi posledním koho milovat chci,
tak to zůstane a ty si klidně svou cestou kam chceš jdi!!!

A i kdyby jsi se vydal na konec světa,
a třeba tam i zůstal napořád,
že miluji Tě, to zůstane první i poslední věta,
ale stejně si byl a si takovej neřád,

stejně toho nedokáži litovat,
to nejkrásnější co jsem mohla bylo Tě milovat.

Publikoval(a): Brazzillka, 2.6.2018