Děkuji všem za zastavení i váš zájem...každý má tak trochu pravdu...je to o blízkosti smrti, která našlapuje tiše okolo, o kráse labutí i jejich nezapomenutelném zpěvu, o ztrátě lásky, co zpívá labutí píseň a o mém psychickém rozpoložení. Klidně se půjdu podívat znovu na ten rybník ač tu krásnou labutí píseň už neuslyším...

1.3.2018 10:00 | Klarineb

Krásně to vyjádřili básníci pode mnou, to prolnutí věčnosti a pomíjivosti, světla a mrazu... Moc se mi líbí, M.

28.2.2018 15:08 | Mirastus

mrazivě smutná a...pěkná

28.2.2018 8:57 | Lipová

Nemyslím si, že je to přímo o konkrétní...potažmo smrti jako takové. Spíš je to takové mrazivé prolnutí přírodně-snové imprese a citového aspektu. Jako když zamrzající mlha zahalí krajinu, v níž jsme ztratili to, co nás naplňovalo.
Úžasná atmosféra...ST.

27.2.2018 17:23 | gogol

Tuto báseň chápu, že je to báseň o smrti labutě následkem zimy u únoru, ale i o smrti celkem, kdy vzpíná "své ruce" k nebesům. Smrt je však součástí života jak té labutě, tak člověka i ostatních živých tvorů. Tvé pojetí smrti se mi líbí, ne ta smrt. ST.

27.2.2018 16:02 | děda včela