Anotace: :-)

Má lásko toulavá



Když vracíš se domů,
u dveří milá.

Neptám se raděj,
kde jsi byla.

Ve stínu verandy,
až káva zavoní.

Pohlédneš mi do očí,
„co bude k snídani?“

Ta lenivá rána,
miluji zcela.

Zeptám se v úsměvu,
tak,…. „jak jsi se měla? “

To osud nás spojil,
láskou v ústrety.

Že rádi se máme,
jsem já i ty.

Ráda se schoulíš,
přítulně do klína.

Hřeješ mne ve spaní,
vždy svůdná a jiná.

Jsi prostě nádherná,
má štíhlá kočka.

Že „lásko“ vyslovíš
chtěl bych se dočkat

Teď ve spánku beze mne,
v huňatém kožíšku.

V úkrytu číháš,
nejspíše na myšku.

*

Publikoval(a): arso, 24.9.2016