Prám života

Plavím se na prámu z nadějí. Unylou krajinou šílenství. Zpět neotáčím se raději. Ve vaku vezu své tajemství. Mlha výhledu brání, o příď vlny se tříští. Vítr jak hřebci vraní žene mě v okamžik příští. V moři mém slzy se topí. Bez pláče kanou potají. Kapky, jenž mizí beze stopy. Vědomky v prázdnotu stékají. Náhle se voda zčeří. Prám můj se zvedne a narazí v útes. V tu chvíli mé JÁ v osud uvěří. Z vaku vylétne duše a dotkne se nebes.