Neznámá hudba, do ucha vklouzla,
stvořena potulným umělcem,
líc její s pomocí kouzla,
zalita stydlivým rumělcem.
Víla naslouchá tónům,
sonety vyslyšet spěchá,
podobny andělským zvonům,
naschvál je rozeznít nechá?
Trubadúr s noty si hraje,
ukrytý, nechá se svést?
Víla se blíží, srdce jí taje,
dává se nádherou vést.
Nikdy se nestřetli, po sobě pátrají,
polohu neznají, proto ji hádají.
Víla a trubadúr
Publikoval(a) Engliš dne 21. srpna 2010
Anotace: Celý život něco hledáme (Provedeneny určité korekce-k lepšímu;-)
Krása...:)