(Maky_, 23.7.2010, Básně)
Samota, ta se mi mstí, zamknu stromů tajemství. Ticho po tváři pohladím, mezitím listy naladím. V kalné vodě sebe hledám, nepujčím, můj, nedám. Slunce, probudilo nebe a osud se mi tiše směje.