Anotace: Volné pokračování stejné básně s jiným obsahem

Znám lidi- žlučové kameny,
jejichž tíže se nejde zbavit,
Znám lidi, co krčí rameny,
neví; nudou vás můžou znavit

Znám lidi- pár drobných,
v hrnečku na nouzi uložených,
a znám i ty s vůní šafránu,
jež neplivnou si ze chřtánu

Znám lidi, co věčně ulétávají,
snad s Babím létem soupeří,
jednou všem známým zamávají,
a už je nikdo živé nespatří

Znám lidi, jež jsou mým splávkem,
bez nich bych dávno ke dnu šel,
a jsou i lidi se zrezlým ráfkem,
hrdě k cíli i s prohrou bych jel

Však drobné z kapes jsem rozházel
(Možná ze země je zvedne někdo jiný
až prodírat se bude mezi svými stíny)
a bolest žluči dlouho jsem zarážel

Těžkopádnými kroky šafrán jsem pošlapal
znuděně zívám, i ten splávek mi uplaval

Možná ještě zbývá
plivnout na sebe do zrcadla
prý se tak čistí, když není čím
Když před ním stojím
korunován ráfkem

Publikoval(a): Hvězdář, 22.11.2013