Drážďany blues
Drážďany blues
Anotace: Jedna kapka z moře křivd v lidských dějinách
Drážďany blues
Za život životy se splácí daň
marné hledat spásu v sutinách
záchranu podává krvavá dlaň
co zbylo z toulek po římsách
jsou smítka uhlíků, co hasnou
snad naposledy vydechnou
v nás
Vzduch z olova
a z něj prší rtuť
hledáš-li domova
v pekle si buď
jsi jen bláhový,
voláš-li spása,
svět už je takový,
když řídí ho chasa
z nebe prší rány na zemdlenou zem
jako prve, kdy došlo jejímu zrození
byla tehdy rájem slepých meteoritů
Hákový kříž v ohni se ztrácí
těch pár skob ze spárů satana
je zášť v rukou letců hmataná
když vznášejí se v mracích
Ty, kdos přišel z dáli
není to polární záře
co tě tak do očí pálí
ale plamenné tváře
té trochu divné hry
co mají lidé tak rádi
Sklepy jsou těsné vězení
duše, jež sídlí v cizím těle,
hledají svůj únik bděle,
však cest do ráje již není.
Zní to jak konec-či snad zrození?
Bane, tohle ještě konec vůbec není
Fénix k nebi vzlétá s únavou
peří má již zčernalé námahou
motá se mu hlava závratí
lítá výš, až se z očí vytratí
Zbývá snad jen krátký epitaf:
Snad je to tak, i když zbyečné.
Kdo ví, co jiného se mělo stát.
Publikoval(a):
Hvězdář, 11.9.2013