I šutr má cenu
I šutr má cenu
Oblázek
Sedím u vodní hladiny,něco se leskne,sáhnu a vytáhnu oblázek,je to jen šutr,ale je oblý,je mezy prsty tak lehce teplý.Vložím ho do dlaně,druhou ho přiklopím,polaskám,pohladím,je ještě krása co jiné oči nevidí.Je to jen kus šutru,omývaný vodou,s láskou ho hladím,je teď mou metou.Vidím přítelkini v dály,neva že ve snu,předám ji kamínek a hlesnu,máš dar,co cenu nemá,máš dar,co tě jiná nedá.Budu ráda,když si ho vzmeš,dáš do dlní a tiše hlesneš,nic jiného jsem nechtěla,jen poznat holku zvláštní,která je naplněna vášní,nic jí nebrání v řeči,rozdá se celičká,ať si je maličká.Oblázek je kouzelný,dá tě sílu,schovej si ho,máš ho jak těle žílu.Taky s tebou sroste,jen musíš chtít,chtít si povídat s holkou zničenou,co oblázky sbírá a ráda je dobrému člověku v pěst dává a je ráda že dala radost,žádný splín,krásné ráno bez mráčků,jen v noci anděle nad lůžkem,a´t spíš pod ochranou rukou,pod něžným snem,bude dobře nemám strach oblázek tě dodá sílu a mír v duši,opatruj ho ať ho ruce svíraj,máš život před sebou žádná bída.Krásný den a večer,pokecáme to je fakt,nemusíš se strachovat.
Publikoval(a):
Katty1kacenka, 14.3.2013