epilog
epilog
mlčenlivý prostor duší
vrátil ke stolu píseň
kde nekonečný žár je
a obloha krutě prostírá žert
miloval a netušil
jak je láska křehká
dokud nepřelomil brýle
kalené růžovou
o vůni tance
v zákoutích těla
matně uklízí strach,
do moku zapomění
vhozená louč
za bezvětří plynoucích let
nemusíš závidět
zážeh mé hranice
Publikoval(a):
Marcone, 11.2.2013