Dík, Niki, jsem rád, že se Ti líbila.

23.11.2012 23:16 | qala

Pro mě zvláštní dílko s nádechem smutku, dobře podané a řekla bych, takové poddajné a vpíjející se pod kůži...

20.11.2012 16:05 | NikitaNikaT.

Díky, Robine, vážím si Tvého komentáře.

11.11.2012 16:49 | qala

Tobě většinou nejde ten tip nedat. Prostě to pěkně sázíš, ty veršíky, jak květinky do květináče...:-)

9.11.2012 23:19 | Robin Marnoli

Děkuju, Lugi, za milý komentář. Inspirace dnešní dlouhou cestou domů...

9.11.2012 22:34 | qala

Z které strany skla vlastně pozoruješ svět?
Vůbec netuším, jak se ti podařilo naskládat tolik propastného smutku do pár veršů..."Ptáci odlétají s neučitou touhou" - jen, co jsem si tenhle verš přečetla, dostala jsem chuť letět s nimi, s úplně stejně neurčitou touhou...

9.11.2012 21:47 | Lugilla