Josef II.

To byl hodný pán, pánbůh mu dej věčnou slávu!" - babička; Božena Němcová: Babička

Buď vládcem občanům, ne otrokům!

... vrchnosti ke svému bujnému životu a udržení svých, často koupených výhod nesnaží se rozmnožit své příjmy zaváděním průmyslu, ale sužováním a znepokojováním poddaných. (z cestovního deníku Josefa II., 1771)

Toleranční patent na nás působí jako pohřební kázání. Žijeme ve smutné době; jestliže se Bůh nad námi nesmiluje, co z nás bude? - biskup ze Szombathely (Kamenice) v Uhrách (v dopise biskupovi z Egeru)

Ach, zlaté časy, časy Josefovy... - Josef Dobrovský (ve stáří)

Jak toho času panovat počal, jak ale na jeho císařský trůn dosedl, tu hned potokové blaženosti téci počaly, neboť od roku 1781 každej tejden patenty a nový zemský nařízení pro všeobecný blaho od něj přicházely, nebo ještě mnoho k vykořenění a napravení zlých věcí měl. - Kronika Martina a Františka Nováka z Dřínova u Zlonic

My chceme císaři pánu bejt vždy věrný, vydejte nám od Josefa patent z guberny, samým ryzým zlatem psanej, císař na něm podepsanej! Musí nám bejt vydanej! - Jan Antoš, zpěvohra o sedlskej rebelii, 1777 (mezi poddanými se často šířily zvěsti, ostatně ne zcela neodůvodněné, že jim vrchnosti zatajují v jejich prospěch vydané patenty)

... jaká radost u toho vesnického lidu byla, když jim po té neděli [1. listopadu 1789] žádný na robotu jeti a jíti neporoučel, nelze věřiti tomu, kdo jakživ roboty nezkusil. Mnozí na poděkování Pánu Bohu a za zdraví a šťastné panování monarchy našeho mše svaté dali sloužiti a jiné milosrdné skutky a almužny vykonávali. - František Jan Vavák, Pamětní zápisky (1789)

Císař pán je císař pán, a to je přec něco říci. Já slýchala, že když se člověk podívá císaři do očí, zima pochází a horko rozpaluje." - babička; Božena Němcová: Babička

Škoda, věčná škoda, že toho pána zem kryje." - babička; Božena Němcová: Babička

Zeměpanská moc obsahuje bez výjimky vše, co v církvi je ne z božského, nýbrž z lidského nálezku a ustanovení. (vládní norma z 19. prosince 1781)

Říše, kterou spravuji, musí být spravována podle mých zásad; předsudky, fanatismus, stranictví a otroctví ducha musí být potlačeny a každý poddaný musí být dosazen k požívání občanských svobod. (v dopise hraběti Colloredovi, salcburskému arcibiskupovi)

Nebude-li této metody přijato, nezachrání se tím víc duší, spíš se ztratí mnohem více užitečných a potřebných těl. Neshoduje se s mými zásadami konat věci jen napolo; je třeba buď plné svobody kultu, nebo musíte ze všech svých zemí vyhnat všecky, kdo nevěří totéž co Vy a k vzývání stejného boha nepřijímají stejné normy jako Vy. (v dopisu Marii Terezii o postoji k protestantům)

... tyto společnosti, ponechané bez náležitého dozoru, mohly by se zvrhnout do výstředností, nebezpečných pro náboženství, řád a mravy. Mně sice jejich tajemství nejsou známa, přece však vím, že skutečně udělaly leccos dobrého pro nejbližší, chudé a pro šíření vzdělanosti... (z patentu Josefa II. o svobodných zednářích, 1785)

Pomíjivý je tento dům, ale Josefova sláva nepomine; dal nám toleranci - a ta dává nesmrtelnost. (děkovný oslavný nápis na měšťanském domě ve Vídni)

Mocnář, jenž konec učinil pronásledování náboženskému a zrušil rabství, zasluhuje, aby zaujal místo v panteonu národním vedle nejlepších panovníků. - Arnošt Denis

Poddaný patřejí předně císaři a potom teprve hraběti a císař nedopustí, aby se s nimi tak zacházelo... Ví-li pak hraběcí správce, že též i jeho hrabě císařův poddaný jest? Ví-li pak, že můj otec větší cenu má než jeho hrabě? Můj otec pracuje a hrabě zahálí. K mrhání peněz není potřeba hraběte - to dovede leckterý mrcha člověk. A císař zahálku nenávidí, neboť on sám dnes i nocí jako císař pracuje. - Gottlieb Stephanie mladší: činohra Odběhlec z lásky synovské, překlad Karel Bulla (1785)

Já a Jeho Veličenstvo jsme pevně rozhodnuti udělat konec mnohomluvnosti, jež se všude vetřelam vyhladit z kořene zdlouhavé vyřizování záležitostí a všechny přinutit k tomu, aby dané příkazy ihned vyřizovali.

Konečně udělal něco užitečného. - autor neuveden (po jeho smrti)

Bodejť bych neměla [ráda Josefa II.], když ho každý člověk pro jeho dobrotu a hodnost chválí. Však se za něj také každý den modlíme, aby mu dal pánbůh dlouhé panování a té jeho panímámě." - babička; Božena Němcová: Babička

A tak byly mezi ministry pořádány hotové dražby na královské milosti, na zvýšení platů, na čestné tituly, postupy a řády. Každý z ministrů nutně potřeboval svých podřízených jednak k zvýšení své vážnosti a k vykonávání prací, jež pak vydával za své, jednak k vyhledávání malých a tajných intrik. Z toho pak vznikla úmyslný úskok na státní pokladnu; v tom byla příčina, že všechny úřady byly rozmnožovány, zřizována místa nových zbytečných prezidentů, neschopní lidé podržováni a povyšováni, a jim po bok ustaveni jiní, aby za ně pracovali... (z pamětního spisu Josefa II., 1771)