Rolland Romain

Rolland Romain

Francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik, literární kritik, profesor dějin hudby v Sorbonně

Více na Wikicitátech →

1915 Nobelova cena za literaturu

Citáty (26)

Nejhorší chorobou, kterou trpí svět, není síla špatných, ale slabost nejlepších.
Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.
Láska sa v ňom zrodila pod krídlami smrti.
Milovat někoho, znamená pochopit i to, že Vás nemiluje.
Odřekni se života, logiky, světa, prostě všeho - jen lásky ne.
Všeho, čeho se dotkne láska, je záchraněno od smrti.
Nemoc deptá sice tělo, ale osvobozuje duši a také ji očišťuje; v nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla... Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.
Jak dobré je milovat a nevyčerpatelně věřit.
Není těžké dělat věci nové, ale dobré.
Dať svoje srdce láske, svoje pery milovanému, to je predsa to isté ako dať svoje oči svetlu: to znamená dávať, to znamená brať.
Veliké duše jsou jako vysokohorské vrcholy. Pere do nich vítr, halí je mračna, ale člověku se na nich dýchá lépe a mocněji než kde jinde. Jejich ovzduší má v sobě čistotu, která smývá ze srdce nános špíny, a když se mračna rozptýlí, obsáhneš odtud pohledem celé lidské pokolení.
Lekce, které se srdce nenaučí na vlastní útraty, není dobře naučeno. Sotva nejsou z téže látky jako zkušenost.
Všechno, čeho se dotkne láska je zachráněno od smrti.
Hudba je záchranou před obyčejným slovem.
Dobrodiním lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale také to, že nám vrací víru v sebe.
Jedinou láskou, která přetrvává, je láska, jež se smířila se vším. S každým zklamáním, s každým nezdarem, s každou ztrátou, která se smířila i se smutnou skutečností, že nakonec žádná touha není tak velká, jako touha nebýt sám.
Na světě není nic krásnějšího nad čestného člověka.
Upřímnost je dar právě tak vzácný jako inteligence a krása.
Většina přátelství jsou jenom sdružení vzájemné ochoty, aby lidé mluvili o sobě s někým jiným.
Samota je vznešená, avšak smrtonosná pro umělce, který už by neměl dost síly se z ní vytrhnout.Je nutno žít životem své doby, i když je hlučný a nečistý. Je nutno neustále dávat a přijímat, dávat, dávat a zase přijímat.
Láska je překrásná věc, ale přátelé milí, proboha věřte mi, láska pro kterou se umírá je láska přepjatá!
Musíte mít důvěru k ženě kterou milujete. Nesmíte,když se s ní oženíte, urážet ji domněnkou, že nebyla vaší cti stejně dbalá jako vy sám. Myslíte, že žena by se snížila k pochybnému chování pokořujícím vás? Vše, co by bylo pokořením pro vás bylo by pokořením i pro ni. A čím se bude cítit svobodnější, tím víc se bude cítit povinna bdít nad svou částí vás, kterou jí svěříte.
Hlas, právě tak jako srdce sbližuje. Lidé se nacházejí.
Nemoc deptá tělo, ale osvobozuje duši, a také ji očišťuje. V nocích a dnech nucené nečinnosti napadají člověka myšlenky, které jako by se jinak bály příliš ostrého světla... Kdo nikdy nestonal, nezná dobře své nitro.
Nejhorší chorobou, kterou trpí svět není síla špatných, ale slabosti nejlepších.
Abys osvětloval světlem jiné, musíš nosit slunce v sobě.

Další osobnosti