Od té doby, co jsem v úřadě, viděl jsem přes dva miliony sudetských Němců táhnout z Československa z místa na místo, a ať z nich kdokoli byl vinen či nevinen, nemohu se zříci přesvědčení, že prostí mužové a ženy nikdy nezodpovídají za války. Byli možná poštváni, aby podpořili toho či onoho vůdce, mohli být tím či oním způsobem organizováni, aby zastávali určitý nacionalismus. Kdyby ale byli ponecháni sami sobě, byli by to prostí poctivý lidé, kteří by vedli prostý poctivý život. (v Dolní sněmovně 25. července 1946)