Nekráčej přede mnou, možná za tebou nepůjdu. Nekráčej za mnou, možná tě nedokážu vést. Kráčej vedle mě a buď můj přítel.

Vae mihi qui cogitare ausus sum. (Běda mně, který jsem se opovážil přemýšlet.)

Jsou dvě pravdy a jedna z nich nesmí být nikdy vyslovena.

Ona zvláštní bláhovost člověka, který sám sobě dovoluje a chce věřit, že touží po pravdě, zatímco žádá od tohoto světa lásku.

Absurdita je stav jasného rozumu, objevujícího své meze.

Jsme stvořeni k tomu, abychom žili ve vztahu k druhým. Ale umíráme pouze za sebe.