Kdysi dávno v tomto momentě

Kdysi dávno v tomto momentě Nechovali jsme se zrovna rozumně. Samí kámoši z předměstí, Z toho nic dobrého nevěstí. Samé láhve napůl vypité a černý kouř z cigaret. Tak to nám jde nejlépe, Chodíme pořád tam a zpět. Když tě život vrhne do nebezpečí světa, Hledáš si kámoše, kde se jen dá. Je ti jedno, co to vše bude stát, A hned přestáváš se znát. Svět jistoty vystřídals za život v ulicích, Máš jen pár přátel a nic víc. Touláš se touláš s flaškou po nocích A teď sníš, že ti jde ďábel vstříc.