Říkanka života

Z prachu a bláta, životem chvátá. Rodí se souhra, výhra i prohra. Ze všeho něco, avšak ne kdeco. Ničeho příliš, tak hledá se blíž. Roste ve stonek, list i úponek. Zpevňuje kořen, aby byl uzřen. A rozvíjí květ, pak zavírá zpět. Ten, jak uvadá, samá již vada. A vrací se tam, odkud byl zadán. Splní svůj úkol, těch života kol. Též předává se, v novém hlase. Jenž opět chvátá, z prachu a bláta.