Rád se toulám krajinou
tam kde všechno kvete
a kochám se krásou tou
pěkný jsi ty světe.
Příroda nám matkou je
krásou velkolepou
z jara voní růžemi
na podzim zas řepou.
Po obloze létají
skřivani i jiní ptáci
ti svým zpěvem opěvují
těžkou lidskou práci.
Na polích je stále živo
v louce stádo skotu
pro pole je jak hnojivo
hospodáře kapky potu.
V potoce též voda zurčí
blatouch žlutě kvete
moci tě vzít do náručí
ty můj divný světe.
Já taky, a taky mám rád tuhle poezii, plynoucí ze zkušenosti a poctivosti, M.
Tvůj svět je ten nejpřirozenější co se dá vnímat. Rozhodně nevidím nic divného- divné je, že jeho krásu lidi přes počítače nevidí. Hezké! K
Velmi pěkná báseň. Jít ven a vnímat...souznít.
Hezky napsané Josefe. ST
Já taky.
úžasná
Smekám. ST.