Matko

matko, učiň mne svých chrámem prsty deště dotýkáš se lesů matko, rozléváš se s ránem do očních víček chytáš rosu matko, učiň mne svým synem vodou naplň mou Odysseiu matko, učiň mne svým mořem buď se mnou trpělivá matko, ve smrti se zase sejdem jsi žena, na kterou se zapomíná matko, učiň mne velkým stromem nemohu bez tebe dýchat matko, učiň mne světlem majáku je zima a začíná se stmívat