Až budu na smrtelný posteli ležet

Až budu na smrtelný posteli ležet, nechci zoufale nazpět hledět. Stačí že musím vědet, že už se nidky zpět, nevrátím na tenhle svět . Zatím skoro nežiju,spíš přežívám a tak se domnívám, že nakonec v té zoufalosti opravdu umírám. Nevim ani zda teď šťastná jsem, když zbytečný mi připadá každý noví den. Vlastně je úplně jedno co píšu, co mě štve. Zapomínám že se po mě stejně na konec zem slehne.