Léta vzpomínek

pochybnosti ze tvích odchodů milostných vzplanutí i rozchodů projevů radosti, stesku a smutku svích životních úsudků bezpečí s tebou pocitované ty léta strávená spolu příběhy polichotivé posezení u stolu to tehdy písně hráli sladké jako perníčky medové my zpívali a historkám se smály i když byli závaly deštové jak krásné chvíle, vzpomínš? Ty písně co za letnách včerů jsem hrál polibky pod hvězdami pamatuješ, tehdy se krásně smál vzpomínyk naše promítáš moře tehdy rozbouřené kdy v písku hrad stál tys za ruce mě držel a já chtěl jít nekonečné moře v bouři přejít léta vzpomínek nikdyn neumřou mám strach že už tě nespatřím ty zážity již nikdy neoptřím jako tehdy co jsem spolu byli ale to jsme oba stáel žili proč je život tak krutý proč jsou osud pohnutý ted ležíš oči tvé zhasínají zestárli jsem to vím odpsut nebyl jsem vždy tím na koho všichni rádi vzpomínají sbohem jen to mohu nnyí říci léta vzpmínek nikdyn nezmizí budou jako příběhy z knih cos mi četl sobhem kéž by tvůj květ nidky nevykvetl