Na Crohna jen s Pentasou

Přítel v bílém plášti za ruku mě vzal, a znovu světlu světa za soumraku odevzdal. Být mrtvý není klid a mír, je to tma a odkaz, jdi hnít ! Chceš-li prohru odvrátit, černé myšlenky je třeba zatratit ! Každá bolest dá se uhasit, když tu svini necháš vykvasit ! Smutný obličej je cool, pokud hodláš život trávit jako vůl. Já vím i maska klauna občas pohoří, ksicht mrtvého však taky časem omrzí. Noční můra, že klepe na dveře, dva otčenáše a vyhneš se své nevěře. Lidé jsou zlí, já vím, budeš jíst tu housku ? Pokud je bez lepku, tak já ji s prominutím sním ! A tím pivem spláchnu Pentasu, co zajistí mi střeva jako mlýn. Tak jsem to zase prosrala, opravdu a to doslova. Usměj se, vždyť jsi to přežila ! A bez Pentasy by jsi tady nebyla ! Když se nikdo nedívá, že ji jím jen předstírám. Proč, protože mi pomáhá a ničí, nechápu ji, tuhle ženu cizí vlčí. Je to samá chemie co mě stejně ale nemine. To však nejdřív ztratím sílu, vůli a chuť vstát a žít.