.
.
.
Někdy mi přijde
že dokážeš usušit všechny mé nevyřčené slzy
a tvůj hlas
vnímám jako noty v pastelových barvách
A potom se to otočí
tak náhle
bez váhání
Večerní róba vydá zoufalý výkřik
a po nocích sbírám z chodníků
utrhané květy
Pak zvadle a bez tápání
začínám chápat
že dotykový display
nezahřeje
.
.
.
504. Opereta kreslená barevným uhlem
Publikoval(a) Robin Marnoli dne 27. února 2016
Anotace: ...a tak zase na chvíli, obleču zdejší košili...