I na rovině člověk uklouzne lehce,
nejspíš ani uklouznout nechce,
nelze brát všechno jednoduše,
nevěra těla je též nevěra duše.
Život je smutný i láska je smutná,
ze všeho zbývá v prstech prach,
polibek jako popel chutná
rozvátý větrem po horách.
Miluji nenávist a nenávidím lásku
falešnou, všední, obehranou,
zoufalou znovu na zvukovém pásku
vyzvánějící smutnou hranou.
:-( plně chápu a podobně prožívám
já tyhle ty hry moc nehraju a potom také moc neprožívám...pro někoho naprosto děsivý život...hééé...