Vražda

Vražda Zvláštní ticho křičí do kraje. Jen šumí stromy, již ptáků sbor nehraje. Tu parkem z práce domů vrací se, ve světlé blůzce hezká dívčice. Rychlý svižný krok, už domů blíží se. Tmy rychle přibývá, monotónně klapou střevíce. Už je v dálce vidět dům, tam strach se ihned rozplyne. Už jen kousek cesty zbývá k milované rodině. Pak však naráz z nenadání cizí ruka chytne, škrtí, strhává šaty. Neznámý hlas hrozí smrtí. Marné je však bránění, marné prosby, řeči. Nůž hluboko do těla zarývá se, poslední výdech, ústa mlčí. Ať už to byl kdokoliv, jedna věc je jistá. Že se v pekle na tu svini, velký kotel chystá.