Jen nakrátko roztáhnout křídla
a nechat svá peříčka slunci na obdiv
zas kousek blíž
cítit žár jeho paprsků
co chtějí mojí kůži popálit
...
nad mraky vyletět
a rozhlédnout se na lidi
poplivat tu bezbožnou chásku
rychle
ať to nevidí
...
už roztéká se vosk
nebo snad brečím slzy s vůní medu
sněží peří
chomáčky zůstávají na bodláčí
co škrábavým zvukem
pláčí
za padlého pošetilého hrdinu...
Ikarův pád
Publikoval(a) Rezavá plechovka dne 18. února 2013