Anotace: Je večer na prázdninách pod stanem, kapky jemného deště, po bouřce tiše dopadají z venku na stan, já ulehám do spacáku a přitom si píšu do notýsku tuhle báseň.

Na okraji zapomění,
se mé slzy ocitají.
Nikdo nikdy nebude vědět,
jaké to bylo takhle trpět.

Ani nevím,
pro co trpím.
Pro ni, pro svět, pro ostatní,
pro smrt nebo pro lásku, kdo ví.

Publikoval(a): Jezura777, 2.8.2024