Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

"OD NĚKAD KAMSI"

"OD NĚKAD KAMSI"

Brazzillka Úvahy » Filozofické

Anotace: Já jen dodám, že se to neobejde bez spousta gramatických chyb a hrubek. Když přirozenost, tak opravdivá!Vím, že tady mi to můžete odpustit!CHYBOVAT JE LIDSKÉ, MILOVAT BOŽSKÉ!vŠE TO PODSTATNÉ, JE NA KONCI V TEXTU, NĚKDE U KONCE TO BUDE!ZAPOMNĚLA JSEM SE!

Tak jsem se zamyslela nad touto skupinou.Denodeně neb ob den příspěvky nás tu, ano název hovoří zcela jasně, Deprese, úzkosti a jiné bolesti, nezdálo se mi to až tak doslovné, když jsem žádala o přijetí!říkala jsem si, tohle je skupina které mohu být součástí a mohu alespoň malinkato přispět v dobrém slova smyslu,myšleno tím způsobem, že jsem si to co ten název obsahuje sama prožila, po dobu několika let, řekněmě, že takových 12-14 let jsem zaznamenala průběh ode dna, na dno, z dna na dvě sebevraždy, alkohol,domací nasilý fizické i psychické, deprese, alkohol, prášky i kombinací různých, né jen těchto, sebetrýznění, utápění, rozdvojenost, rozpad osobnosti,úzkosti i propad do tzv. blíženeckých dvojčat, dvou osobností v jednou těle, jackylského a hadeského komplexu mnou řečeno, díky okolním vlivům, láskám i neláskám, alkoholismu, práškům, sebevražedným ůkonům, vyžívání se až v bolesti jak jednou nazvala můj život má máma, kdysy jsem to nechápala, takže já prožívám bolest protože chci?když jsem jí nechtěla ale vybírala sis lidi po svém boku co mi jí způsobovali a já tak chtěla aby byli hodní a jiní. Je to vlastně paradox.o), dnes mi to přijde úsměvné, no joooo, měla zase pravdu.Vlastě skoro pokaždé, ale to ona ví i já....A já se s ní hádala, přesvědčovala jí, že se plete,ale hřeje mě to teď jako nikdy, uvnitř cítím jak to semnou vždy myslela, jak upřímná ke mne byla a jak mě chtěla ochránit, věřte mi i teď je mi do breku,i teď se ve mne bije lítost s vděčností.I z takové dálky se na to kouknou mne "bolí". Ale jinak než mnohé tady bolest prožívají,je to přirozenější, je to hluboké, je to rozlehlé v celé mé hmotné já, cítím to i morku kostí, věřte nebo ne, i v nehtech.Splinulo to s celým mým já,ozvalo se mi zas mé vědomí, už pár let o sobě víme, trochu se i známe, odplací mi to uvědoměním až právě do toho morku kostí ten neřád, ale já mu za to děkuji!"PŘIROZENOST",fyzickou o tu se starám, přikrášluji jí maskováním se za špetku nepřirozenosti, "make up"?opět paradox, ale na ty jsem si si zvykla, dělám se krásnější že zamaskuji svou přirozenost za její opak!Ouu, opět to cítím, cítíte taky jakou mají ty naše životy rozmanitost, jj,stejnou jestli bylo dřív vejce nebo slepice!?Nepřestane nám připomínat jakou má důležitost, to je ale dobře, jenou mu na to odpovím, až budu mít více času. Zatím prožívám z toho co bylo, co se stalo, co vidím, slyším, cítím, čtu větší důležitost. Kde je ta naděje tady, pohádky co dopadne dobře, kam se vytrácí naše síla, naše osobitost?kam se poděl ten Jing a Jang a jeho rovnováha,je tu víc "konzumentního přístupu ke svému momentálnímu prožívajícímu, cítěnému nitru!co zkusit se dívat jinak (líp) na vaše nase pocity?To vážně je samota až tak drtivá, bolest tak nelítostná, zklamání tak nezpravedlivé,beznaděj tak beznadějná?proč tu jsme?kdo jsme?budem se tu utápět navzájem a útěchou nám bude že je nás víc, neb že jsmou tací kteří jsou na to m hůř, či tu mezi námi nesjou přotože to vzdali?ano i já to vzdala, proto tu sem.Dnes už bych to neudělala, lítost, ano líto mi bylo táty když mě za 1min 12 ze všech svých si zachránil aniž by se ho o to kdokoli prosil, když mě jen jednou dokázal v léčebně navštívit a zatřásl mnou, a řekl jen, "uvědomuješ si že kdybys zemřela, zabiju se, uvědomuješ si že bych bez tebe nedokázal žít?já můsím pryč, nezlob se ale nemůžu tu dýchat!uvidíme se doma, ahoj"lidi já se k tomu fakt nereda vracím až tak dopodrobna, ale tato věta mi teprve dala zažit rozpad osobnosti,niterní dopad na nejhlubši a jedinné dno všech den,to byl zářez čepele přimo do středu srdce, to byla citová katarze, takhle se vědomí vzdává když to nemůže unést,tohle je to pravé zbláznění, buď vám z toho hrábne a nebo taky ne a vyrovnejte se s tím jen vy samy,nikdo vám nepomůže, máte na to do smrti čas, ovšem s výjimkou, že už tomu nemůžete pomoct, že to uděláte znovu.Ta vina a odpovědnost a nespravedlnost vám to nedovolí.Tak tehdy jsem se poprvé střetla se samotnou samotou.Tak tohle je "SAMOTA", mam na to celý život, tehdy mi bylo 19, co když tu budu do 80 a nezvládnu se s tebou vyrovnat,přijmout tě?a změnit na tebe názor?61 let, tolik?vím, že dostanu za tohle víc, a to ani smrt neví jak to dopadne. Źivot je spravedlivý,co zaseješ to sklidíš.Kam teď?Co zítra, co pak,co potom?Pak se k nám ještě připovjí zoufalost, slabota, výčitky, sebenenávist,přežití,prohra, zbabělství,pravda. Není žádné pomoci, jen sobě samé, ale proč když tu nechci ale musím žít ??Jo zítra se staví, čekej doma, zazvoní (ironický smích). Tak co teď?Buď a nebo?O tom zase příště.O přijetí samoty, změně názoru, pohledu a prožitku jí samé.Jak a co se změnilo a dělo potom a pak naváži v pokračování z mé zbírky Úvah s názvem "OD NĚKAD KAMSI"(od skupiny Deprese,úzkosti a jiné bolesti, ke mne k vám, a tady se společně dovíme co bylo dál,musím si zase vzpomenout, ale pro dnešek dost i na mne, přemýšet,vrátit se zpět, zavzpomínat, "někdy to začne bolet,nebo bolí hned"

Naviděnou

TEREZIE
Publikoval(a): Brazzillka, 8.6.2019
Přečteno (108x)
Tipy (0) ... dát Tip/SuperTip

Spodek

Stránka generována 22.11.2024 09:11
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti