Láska je přeceňovaná, kýčovitá, ale zároveň je krásná a především vzácná. Nesejde, kolikrát za život řeknete, že "miluji", sejde totiž na tom, kolika lidem to povíme. Je vzácné to říct stokrát jedné a té samé ženě, či muži, ale hloupé, pokud to řekneme stokrát a pokaždé jiné osobě. Je až děsivé, jak se z nejbližších lidí, tak snadno stanou cizinci. Každý jsme jiný, nikdo z nás nemůže tahat za oba konce provazu, potřebujeme k sobě někoho, kdo bude tahat za jeden konec a někdo za ten druhý, aby se síla vyrovnala. Dost často, ale jeden za provaz zatáhne víc a ten druhý spadne, nebo dokonce jeden z nás ten konec provazu pustí. Má cenu pak chytat znovu ten stejný provaz?
Skutečným dílem člověka je umět žít a prožít nejkrásnější kapitolu života, tu s názvem Láska.
P.S.: tvá úvaha má rozměr! Super!

30.3.2017 0:03 | MonikaZ