Anotace: Autor vyjadřuje znechucení nad televizními reklamami, které jdou za hranici etiky.

Jak se zbavit závislosti na televizi

Patřil jsem k velkým příznivcům televize a kdykoli se v nabídce objevila dobrá detektivka, nemohl jsem si ji odepřít. Rodina mě zařadila směle mezi závisláky a já to jen mlčky trpěl a sledováním detektivek si zvětšoval obzory a také svůj obvod v břišních partiích. V poslední době jsem však začal přemýšlet, jak se tohoto, řekněme, zlozvyku trošku zbavit. A musím říct, že to vlastně nebylo tak těžké, stačilo mě, jen o televizi začít trochu přemýšlet.
Sleduji napínavou detektivku, děj graduje, napětí sílí a vrah je nedaleko. Vtom kdosi přiskočí a padá výstřel. S vytřeštěnýma očima sleduji, co bude dál a už vidím krev, která volně padá do zlověstného bílého umyvadla, aby byl zážitek ještě umocněn. Jedná se o reklamu na zubní pastu, ze které jasně vyplývá, že kdo ji nepoužije , zle se mu povede. Ještě než se stačím vzpamatovat, jsem seznámen s mastí na bolavé klouby a to ještě s obsahem nějaké kyseliny a pokračováním je předvedení nového typu dámských tamponů, které jak slibuje reklama, padnou a zajistí hygienu každé vagíny. Následuje přepnutí programu na jiný, kde však právě krásně zpívají melodickou píseň, s doporučením jakou čokoládu mám koupit dětem.
Odcházím proto od televize, abych se díval raději do ledničky, což má stejný efekt a navíc mohu některé produkty okusit hned. Nejsou to však produkty z reklam, já se totiž pevně držím zásady, co je v reklamách nikdy nekupovat, neboť v ceně tohoto produktu je vždy obsažena částka právě za reklamu. Po deseti minutách se vracím k napínavému ději. Bohužel jsem zase propásl pokračování, tak se domýšlím, jak to asi bylo a zároveň si slibuji, že při příští reklamní pauze se vrátím ke sledování poněkud dříve. Když se opět dostanu do děje a vyšetřující detektiv hodlá právě ukázat na vraha, zjistím, že sponzorem je nějaká automobilka a měl bych si jít okamžitě koupit nové auto se slevou. Po chvíli mám vyřešen i problém, kde na něj sehnat peníze, neboť dostávám z obrazovky nabídku úžasně výhodné půjčky, jejíž úroková sazba se rovná pouhému trojnásobku sazeb mé banky. Znechuceně jdu opět k ledničce a vracím se po chvíli ještě včas, abych nepropásl pokračování detektivky. Jaké je mé překvapení, když běží v televizi jiný film. Že by se ten původní přetrhl? Ale nesmysl, dnes je vše v digitálu. Vtom je však nový film přerušen a hlas v televizi mě oznamuje, abych se na něj zítra nezapomněl dívat. Ještě zjistím, že nás sponzoruje jakási skupina a vrhám se do pokračování. V hlavě se mě mísí běžící film s poslední upoutávkou , ale dám to dohromady.
Vida, ač detektivka, vše po chvíli míří k dojemnému happyendu, slzy se mi derou do očí a jak se zdá, vše dobře dopadne. Ještě políbení, ale v tom je mi oznámeno, že je v prodeji posledních několik kusů struhadla na paty a jestli chci ještě ke všemu mnoho dárků, tak musím jít zatelefonovat ihned. Jdu opět do ledničky a dám si pivo. A ještě jedno.
Ale nesmím je pít dlouho, zbývá totiž ještě minimálně 5 minut filmu. Když přicházím k televizi, komisař řekne poslední větu a na obrazovce se s gongem rozsvítí že titulky jsou na www. ……….
Sledováním devadesáti minutového filmu v televizi, jsem ztratil rovné tři hodiny, aniž vím jak to vlastně všechno přesně dopadlo, kdo hrál ,kdo tak pěkně komisaře daboval a celkový filmový prožitek je zlost. A když má člověk zlost začne hned hledat viníka a přemýšlet, zda za starých časů nebylo líp, když i pan Vajíčko byl mnohem ohleduplnější. Ne líp nebylo, jen dnešní filmoví barbaři v honbě za svými zisky neznají únosnou míru.
Okamžitě jdu vypnout televizi a rozhoduji se co pro zdraví prospěšného bych mohl udělat. Rychle se obléknu a vezmu to klusem do města shánět Pouhé.
Ty Pouhé za které se dají koupit ty dobré jogurty, které jsem při televizi všechny dojedl.

Publikoval(a): indianfour, 10.9.2016