Anotace: V nebi jsem nebyl. Tak jsem si to vymyslel "po svém".

Zeus Hospodin Alláh a Buddha sedí v nebi u stolu a hrají mariáš čtyřku.
Výhry se platí římskými bohy svatými mučedníky proroky indickými božstvy
Dávají si víno ovoce ryby manu lahůdky
Kdo vyhraje z radosti odpálí nějakou sopku nebo pěknou bouřku
kdo neunese prohru spustí povodeň nebo tsunami.
Občas mrknou na zem, jak lidi se tam pinoží,
staví domy a obdělávají pole, pak zase válčí a všechno si navzájem ničí.
Přetahují se o kost, kdo ji první okouše,
nebo si pozlacují paláce,
na ty paláce jim občas pošlou zemětřesení, aby moc nezpychli.
Najády a andělé bohům libě pějí, hurisky tančí s Šivou,
Kronos, Kálí a příšery hrají strašlivé divadlo.
Ďábel zlobil, tak je zavřenej ve sklepě,
ale jemu to nevadí,
topí si tam v kotlích a pekelníci ho baví.

A lidi na zemi si lámou hlavy a hádají se, jak to nahoře chodí,
filosofují, modlí se nebo naopak ukazují, že je to rozhodně nezajímá.
Ale lidi se to stejně nedoví.
Jedni jdou do nebe, kde se krmí ovocem rajských stromů,
jenže o pečínku nezavadíš, nebo furt ty milostnice, propána to už je fakt otrava,
druzí v pekle hákují, kotle potřebují furt nový palivo,
furt se smejčí, jenže za chvíli je zase začouzeno.

Nikdo neví, kde vlastně jsou dveře do herního salonku.
A nějaký stížnosti či žádosti ze země, ty tam nedojdou. Nebeskej pošťák to má na háku.
A na dveřích visí cedulka: Nerušit !

Publikoval(a): Trubka Petr, 14.4.2016