Anotace: Svět fantazie je stále otevřený.. Stačí jen vejít.

Oheň ho nemohl popálit, rád se smál v jeho náruči. Ve stínech noci žhnuly jeho oči, které spalovaly zem na uhel. Noční víly po té vyprahlé hlíně chodily, zahalené jen v jiskřičkách z Pánova pláště. Celé žíznivé se potácely na okraji propasti, kam je lákala ta sžírající touha. Pouze z Pánových horkých dlaní se směly napít. Pobízel je, aby jej následovaly hlouběji do temnoty, kde by je mučila ohnivá žízeň. Protože napít se z těch horkých dlaní dokáže jen jedna z víl. Ostatní by čekal pád do světla, kde by se Pán Noci rozplynul, jak ranní mlha. Ta hříšná víla se svými rty dokáže dotknout Pánových dlaní, aniž by jí zničil žár, který Pán Noci vyzařuje. Až jí dá napít, z víly se stane Paní Noci, před níž Pán noci poklekne. Oheň v něm mu neublíží, ale chtíč ho bude spalovat...... V ten okamžik se stane zranitelným a bude se ubíjet v tom slastném područí. Něžná víla se proměnila v šelmu, aby lapila dravce, kterého chce vzít do světa fantazie, kde neexistuje konec. V tomto světě je jen stále se opakující rozkoš.

Publikoval(a): Rose-H, 29.7.2014