Anotace: ...

Schoulila jsem se do klubíčka a pevně objala své kolena. Po tvářích mi tekly slzy a já doufala, že už jsou poslední, aspoň pro dnešní den. Zavzlykala jsem a schoulila jsem se ještě více. Bolelo to, hodně to bolelo a já jsem s tím nebyla
schopná vůbec nic udělat. Všechny ty chvíle, které jsem strávila pláčem, by mi vystačily na celý život, ale ono ještě nebyl konec. Slzy se mi linuly z očí a já je už ani nestírala, nemělo to cenu. Jednu jsem setřela a nahradily jí hned další tři. Smutek, deprese, bezmoc to byli mí společníci. Společníci, kteří mě
objímali ve dne v noci a nechtěli odejít. Myslela jsem, že jsem schopná se s tím vyrovnat, aspoň na chvíli. Aspoň na chvíli být aspoň apatická, když ne veselá. Apatii bych brala stokrát radši než ten smutek. „Smutek je jako opilý host pořád se vrací, aby Vás na rozloučenou ještě jednou obejmul!“ Tato věta mi zněla
v hlavě často a teď jsem v myšlenkách měla jenom jí. Objala jsem se doufajíc, že mě obejme někdo jiný než ten.všudypřítomný smutek. Říká se, že nejhorší je rozhodnutí.
Rozhodnutí o změně. A já jsem se
rozhodla. Rozhodla jsem se, ale
pořád to je těžké. Rozhodla jsem se,
ale pořád necítím úlevu.

Opustila jsem tě, tak moc toho lituji.!! :'(
Zůstala jsem tady a už nikdy nebudu
stejná. Nebudu stejná, i když láska k
tobě se nikdy nezmění. Vždycky tě
budu milovat i přes to, že tvou
vřelou náruč na kterou jsem se tak těšila až bych ucítila, vystřídala chladná náruč smutku. :(
Je tak strašně těžké na tebe nemyslet, myslím na tebe neustále. Vím že Ty jsi myšlenky na mě zahnal rychle potom co jsem ti tak ublížila..:( Patří mi to, jsem zlá a takhle jsem to neměla ukončit. Miluji tě a navždy budu, nechci ve svém životě ani v srdci jiného muže protože jsi jím ty...

Publikoval(a): MájkaPaštika, 17.5.2014