Anotace: Ztrácím se v sobě samé..

Je to jako, když chceš utéct ale nemůžeš. Nic tě tu nedrží ale přitom máš kolem pasu uvázané ocelové lano. Stojíš na jednosměrné cestě a chceš jít dopředu ale nevíš kam. Sama, přesto že cítíš přítomnost toho druhého. Jsi tu. Ve světle, které zahaluje tvůj svět do temnoty. Už jen čekáš, až přijde a dá tvému životu konečně smysl bytí. Máš jen dvě možnosti. Skočit nebo tu zůstat navždy. Na místě, ze kterého nemůžeš utéct. Tak už konečně skoč! Udělej ten malý krůček do prázdnoty, která dělí tvůj svět od těch ostatních. Tak jdi a utrhni tu černou růži. Tu, jenž v sobě skrývá magickou podstatu vesmíru. Až v tu chvíli uslyšíš melodii svého srdce. Nejsi nic zvláštního. Jen další duše uvězněná ve skořápce, jíž ostatní říkají tělo. Jsi vězeň v poutech, která necítíš. Cesta, po které kráčíš, je poseta zlatem. Zlatem, které neuvidíš, pokud budeš mít otevřené oči dokořán. Proč nejdeš a neřekneš světu to, co chceš říct už dlouhou dobu? Život není zlý, to jen lidé se k sobě neumí chovat lidsky. Jsi překrásná, jen svět kolem je slepý. Nevzdávej se! Ukaž ostatním co v tobě vězí. Posedlost, touhou po něčem novém, tě popohání vpřed. Tak najdi svůj směr. Stojíš na křižovatce, kde se střetává uvěřitelné s nepochopitelným. Ale kam jít? Otázka, jenž na sobě nese tíhu tvého rozhodnutí. Jako Ikarus, blížící se k žhnoucímu Slunci, jsi oslepena krásou své budoucnosti, kterou sis vytvořila ve svých představách. Proč tu zůstávat? Obklopena lidmi, co se tváří, že tě chápu. Neví čím si procházíš. Nebyli s tebou v pekle. Nikdo z nich ti nepomohl, když jsi hledala plamínek naděje ve tmě. No tak běž. Utíkej za lepším životem. Za životem, který dá tvé existenci nový rozměr. Jen si, prosím, pamatuj, že jsem tu byla pro tebe. Tam uvnitř. Uvězněná v tvojí hlavě, jsem ti šeptem radila kudy se vydat. Tak jdi a neohlížej se. Jenže jak odejít? Okolní svět je příliš krutý. Jsou to jen lidé zahledění do sebe. Kradou inspirace sami sobě a svádějí to na druhé. Odrazují tě od tvého snu, protože oni to vzdali a bojí se, že ty budeš bojovat dál. Neměj strach. Jednou najdeš člověka, který tě podpoří. A tobě dojde, že tu byl vždy pro tebe. Už teď ho máš v srdci. Podívej se do hloubi svého nitra. Uvidíš, že ten plamínek naděje není nic jiného, než ruka podaná v té největší tísni. Ruka člověka, jenž o tobě ví vše a i přesto všechno tě miluje takovou jaká jsi.

Publikoval(a): E..., 1.4.2014