Anotace: ... Vzpomínka na milou a tu nejlepší osobu... *psáno na jaře tohoto roku*

Každý z nás možná ví, jaké to je,
když ztratíme blízkou osobu, kterou jsme měli rádi. Setkávali jsme se s ní, smáli se, vymýšleli hry, nové nápady, nebo jen tak byli spolu. A teď jediné, co zbylo, jsou vzpomínky. Vzpomínky na společně strávené chvíle, které byly většinou a každá svým způsobem nezapomenutelná..
A onen člověk, který se včera zdál být naprosto zdravý, je dnes tam, kde jej už nic netíží...
A bude nám chybět.
Jenže jeho smrt bolí o to víc, že byla nenadálá, že ten člověk ji ani neměl proč mít... že ten člověk vlastně vůbec zemřít neměl.. Měl být někde venku, užívat si jarního sluníčka, smát se s ostatními a vymýšlet si plány na léto, které by strávil s těmi, které má rád.
Ale to se nestane, a proto jediné,
co zbývá, je vzpomínat s láskou.
S veškerou láskou, kterou jsme k tomu člověku cítili a říkat si:
"Tak teď už je ti dobře."

Publikoval(a): AnneM, 6.10.2013