Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Jak jsem chodil do škol

Jak jsem chodil do škol

děda včela Reportáže » Životní situace

Anotace: Dokončení první části, obecná škola a měšťanka. Napsal jsem to jako osobní svědectví dané doby.

Velmi velké mám vzpomínky na osudový rok 1953, kdy jsme školu končili. Tento rok se událo hodně zlomových událostí, které jsme prožívali i ve škole a staly se nám i osudnými.
V březnu 1953 zemřel J. V. Stalin a za nedlouho i náš president K. Gottwald. Při pietních akcích k těmto úmrtím bylo však nějakými orgány zjištěno, že čestné stráže nestojí žádní ošátkovaní pionýři. Také nemohli, pionýrská organizace ve škole nebyla ani založena. Proto nějakým nařízením byla násilně v dubnu založena, pro žáky byla účast také nařízena, vedoucími se stali třídní učitelé. Tak se stalo, že jsem též byl dva měsíce běžným pionýrem.
Další takovou velkou událostí tohoto roku se stala peněžní reforma ve dnech 1 až 4. června 1953. Ještě ke konci května hovořil nový president republiky A. Zápotocký, že jsou to jen fámy, že naše měna je pevná. Tato měnová reforma byla velmi dobře utajená a proběhla právě ve dnech 1 až 4 června. Měnily se staré peníze za nové a to takto. Každý občan dostal vyměněno 300 starých korun za 60 nových korun v poměru 5 : 1. Ostatní volné peníze se měnily v poměru 50 : l. Veškeré vklady ve vkladních knížkách, nebo účtech vložené do roku 1946 byly prohlášeny za vázané a ty bez náhrady plně propadly ve prospěch státu. U vkladů od roku 1946 byly rovněž měněny v různých poměrech, převážně 50 : 1. Tímto opatřením byli převážně všichni občané stejně bohatí – chudí, měli jen těch 60 korun. Novým platidlem byl i vydaný 1 haléř. S tímto opatřením byl též zrušen celý lístkový systém, zboží se stalo volným, ale bylo přepočteno v poměru 5:1, tudíž pěkně zdražilo.
Pro nás žáky nejdůležitější událostí však byl „Vládní výnos ze dne 3. 5. 1953, č.4851/53 – A. I., který podstatně měnil celou školskou reformu. Dle tohoto výnosu ze základních (tehdy středních) škol vycházely dva ročníky a to 9. ale i 8. třída. Tedy žáci ve věku 14 a 15 let. 9. třída byla zřízena jako dobrovolná a to pouze pro školní rok 1953 – 54. Ta byla určena, pro žáky, kteří měli jít dále studovat, aby se tam doučili látku probíranou v 9. třídě. Tato třída nebyla ve Verneřicích otevřena, byla pouze v Benešově nad Ploučnicí a v Děčíně, 25 km od domova. S tím dalším studováním byla také potíž. Dále studovat mohli jen vybraní žáci, které schválila školní komise, komise MNV a komise KSČ v dané obci. Bylo také úředně stanoveno, že mohlo jít dále studovat jen 15 % žáků. Ostatní museli nastoupit do různých učňovských škol (pracovních záloh), kde se látku z 9. třídy měli doučit. V té době nejvíce preferované byly obory – horník, nebo hutník. Na různých plakátech by vyobrazen horník s nápisem – „Já jsem horník, kdo je víc“. Občas tam někdo připsal dva horníci a už z toho ve škole byl průšvih. Samozřejmě se nic nezjistilo. Děti soukromých rolníků, kteří nechtěli vstupovat do JZD nemohli dále studovat, pouze jít do zemědělských učilišť, snad aby později bylo dost kvalifikovaných pracovníků do JZD.
Jako vycházející žáci 8. tříd jsme museli vykonat i samostatné závěrečné zkoušky, něco na způsob maturitních zkoušek, jak písemné, tak ústní před stanovenou komisí. Na vysvědčení z 8. třídy mám doslovně napsáno „ Žák vykonal výroční zkoušku podle výnosu MŠO ze dne 3. 5. 1953, č 485/53 – A. I. Toto vysvědčení je rovnocenné s vysvědčením budoucí osmileté střední školy“.
Tím, že jsem vycházel z 8. třídy a do školy začal chodit od 5. let, tak se stalo, že v den, kdy nám bylo vydáno propouštěcí vysvědčení, mi bylo přesně 13 roků.
Tak taková to byla doba v 50. letech, kdy jsme chodili do školy. Byla to těžká doba, mládí plné práce, ale i zábavy a velmi rád na ní vzpomínám. Myslím si, že nejsem sám.
Publikoval(a): děda včela, 27.3.2016
Přečteno (177x)
Tipy (7) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Jikra, Amelie M., Kajan, Kytka62

Spodek

Stránka generována 16.9.2019 12:32
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti