Básně, Povídky, Úvahy, Pohádky, Fejetony, Romány, Reportáže

a

Svazácká kontrola

Svazácká kontrola

K napsání této vzpomínky mě přimělo přečtení „veršovánky“ – „Dámy na statku“ od autorky Magica. Té jsem se srdečně zasmál a přitom jsem si vzpomněl na skoro již zapomenutou osobní vzpomínku z dávné minulosti a také proto, že napsání této básně nemusí být jen fikce autorky, ale také skutečnost.
Krátce jen popíši dobu, kdy k této události došlo, to proto, že mnoho – spíše většina zde píšících autorů si již tuto dobu nepamatují, nebo z pouhého vyprávění jí ani nevěří.
Stalo se to v letech 1950 až 52 – to si již přesně nepamatuji. V té době jsem již chodil do měšťanky (dnešní 6 až 9 třída základní školy). Osobně jsem této události byl přítomen, ale i později tato vzpomínka už jako úsměvná byla rodiči při různých příležitostech komunikována. Rodiče měli soukromé hospodářství – příděl v pohraničí – ve Slukové, okres Děčín. Tato malá vesnička jako jediná v okrese nebyla nikdy „kolektizována“, jako všechny ostatní vesnice v této době. Takovým to rolníkům bylo ztrpčováno hospodaření předepisováním všech možných dodávkových úkolů, nejenom ročních, ale i měsíčních (vajec, mléka, masa, obilí, brambor, ale i sena, slámy) a všeho ostatního, co rolník pěstoval, nebo choval. To vše se i přísně kontrolovalo a neplnění se i trestalo. V té době ještě byl zaveden lístkový systém – šatenky, potravinové lístky apod. Soukromý zemědělec a jeho rodina neměli na potravinové lístky nárok – byli považováni za samozásobitele a proto byly předepsány i normy, kolik si podle členů domácnosti mohl ponechat vyrobených produktů doma a ostatní musel dát na dodávku. To se též kontrolovalo.
Nyní přímo k této události a vzpomínce: Svazáci (ČSM) z nějaké průmyslové továrny z Děčína byli vyzváni, aby v naší vesničce osobně, neohlášeně, provedli kontrolu, jak jsou nařízení prováděna ze strany rolníků, kteří nechtějí založit a stát se členy JZD. Bylo to v neděli ráno, kolem 7. hodiny ráno, ke konci dubna. Neděle proto, že jsem byl doma a nemusel do školy. Tehdy byly soboty pracovní a do školy se též v sobotu chodilo. Ráno proto, aby kontrola byla provedena než hovězí dobytek byl vyhnán na začínající pastvu. Do vesničky přijel malý autobus (Kačena) asi s 30 mladými svazáky ve svazáckých stejnokrojích a do každé chalupy se rozešli po 2 členech. K nám se dostavily 2 dívenky rovněž ve stejnokroji. Nejdříve zkontrolovaly skutečné stavy zvířat dle tehdy nutného úředního soupisu zvířat (ty se prováděly 2x ročně) a to včetně i počtu slepic, ostatní drůbeže apod. Již při této kontrole nastaly i některé problémy s počtem drůbeže na dvoře, ale hlavně se zařazením hovězího dobytka do jednotlivých kategorií. To jim tatínek musel vysvětlit rozdíl mezi krávou (dojnicí), jalovicí, býčkem, nebo volem, které jsme používali k tahu. Dále dívenky zkontrolovaly i ponechané výrobky pro vlastní potřebu (mléko, vejce). Drobný prodej, dokud nebyly splněny předepsané dodávky, nebyl povolen. Zásadní problém ani v této kontrole nebyl, vždyť nebyla první, ani poslední a rolníci dobře věděli jak to nepozorovaně zařídit. Při skončení kontroly si jedna z dívenek (asi po předešlém školení před kontrolou) vzpomněla, že je nutno též zkontrolovat, jestli krávy jsou řádně vydojeny, aby nedošlo k dalšímu dojení po pastvě. Maminka oné dívence tedy dala dojačku a stoličku ať se sama přesvědčí. Ona dívenka, aby dodala vážnost svému dotazu, ačkoliv asi viděla krávu poprvé zblízka, tedy si tyto věci vzala a posadila se k naší Šimle (každé zvíře mělo vlastní jméno), že zkusí jak je vydojená. Šimla, která byla zvyklá na pohlazení a jejím oslovení poznala, že to není ta správná dojička, se ohnala špinavým ocasem a nohou a milá dívenka spadla na zem a než vstala měla slavnostní stejnokroj obalený hnojem. Pro nás diváky to bylo k smíchu, ale nemohli jsme to veřejně dát najevo, aby to nebylo bráno jako znevážení oné kontroly. Maminka dívence svazáckou košili a sukni rychle přeprala a půjčila jí jiné oblečení mojí sestry, která byla asi stejně stará a velká. V protokole z kontroly bylo napsáno – bez závad.
Vzpomínka má pokračování. Následující týden v neděli odpoledne se k nám dostavili rodiče s onou dívenkou. Přijeli osobně se omluvit, že jejich dcera byla zneužita k této kontrole, též vrátili vypůjčené oblečení. Domů neodjeli s prázdnou. Občas i později si přijížděli koupit nějaké vajíčko, králíka, husu, ale i domácí sádlo a máslo. Taková to byla doba. Proto jsem v úvodu napsal, že tato veršovánka nemusí být jen frikce autorky, ale také možná skutečnost.
Publikoval(a): děda včela, 24.1.2016
Přečteno (203x)
Tipy (10) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Jikra, Modrozelenýma očima, Kajan, Kytka62, gogol, Desiré

Spodek

Stránka generována 16.6.2019 05:06
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti