Anotace: Vše co bylo už není... a nebude... vše je ztraceno... nový začátek bude prolit krví... ČÁST 2

Uběhla od té doby spousta let vše bylo jiné i Samanta byla jiná její skutečné pravé já zemřelo tam v té trávě kde to vše začalo... Doktore myslím, že už přichází k vědomí. Sestro prosím zatáhněte ten závěs ať se nevyděsí. Slečno, halo... slyšíte? Otevřete oči. Doktore kde to jsem, musím jít domů za bráškou určitě už má strach. O svého bratra strach už nemusíte mít. Proč? Vyděšeně kouká na doktora, sice tušila jaká je odpověď ale nechtěla si to připustit. Sama cítila že i ona je jiná jako by v jejím těle bylo něco jiného, živého. Tak co se stalo odpovězte! Slečno nejdřív bych vám měl říct že už je rok 2112 a to spousta věcí vysvětlí. C.. co..že jak je to možné? To je další věc. Co si pamatujete z toho dne kdy se to stalo? Jen že jedu do práce a..autobusem a pak jen tma. Měla jste jako jedna z mála štěstí za vaším autobusem jel můj prapraděda byl to biotechnik. Zabýval se nanoboty a jak je spojit s člověkem a vy jste jeho vynález. Jen díky tomu jste přežila vaše tělo bylo naprosto zničené Měla jste spousta popálenin 3tího stupně rozdrcenou ruku, zlomenou páteř selhávala vám plíce. Shodou okolnosti měl u sebe pár lahviček nanobitů které převážel do své laboratoře na výzkum. Nanoboti nebyli otestováni a bylo to dost nebezpečné ale byla to jediná šance tak vám vstříknul obsah lahvičky do těla. Nanoboti aby vás mohli opravit museli uvést do umělého spánku.

Publikoval(a): muréne, 29.1.2012